Tepelná čerpadla – záchrana nestabilní energetické sítě na Západě?
Země západní Evropy začínají řešit otázku, co s nadbytečnou elektrickou energií? Na trzích s elektřinou dochází i k paradoxním situacím, kdy je energie takový přebytek, že je obchodována za zápornou cenu, tj. výrobci elektrické energie platí kupcům za to, že od nich elektřinu kupují. Problém s obnovitelnými zdroji v podobě solárních panelů či větrných elektráren je, že jejich budoucí výkon nelze přesně predikovat, a tudíž ani časovat na dobu, kdy je po elektřině nejvyšší poptávka. Odborníci na energetiku tedy nyní řeší otázku, jak nadbytečnou elektřinu využít a dopravit ji ke spotřebitelům v době, kdy ji potřebují. Jedním z řešeních je další rozšíření a podpora tepelných čerpadel.
Tepelná čerpadla dokáží nadbytečnou energii uchovávat v akumulátoru, případně ji dokáží použít na ohřev vody. Zároveň, výkon tepelných čerpadel je snadno ovlivnitelný. Rovněž se jedná o způsob využití nadbytečné elektřiny, který splňuje vysoké ekologické standardy a zároveň je snadno a rychle realizovatelný, např. v porovnání s výstavbou a údržbou přečerpávacích vodních elektráren.

Například v Německu, které řeší největší problémy s přetížením své energetické soustavy, již vzniká plán na systematické využívání přebytků elektrické energie, ve kterém hrají důležitou roli právě tepelná čerpadla, a to vedle řešení v podobě:
- vývozu nadbytečné energie do zahraničí
- využití nadbytečné energie k výrobě vodíku a metanu
- „uskladnění“ v stacionárních akumulátorech
Tepelná čerpadla se nabízí jako jedno z řešení i v otázce budoucího vývoje přechodu na „bezfosilní“ ekonomiku, kdy se stávající řešení v podobě fotovoltaických elektráren a větrných elektráren na moři ukazuje jako finančně neefektivní, často také dochází k situaci, že tyto obnovitelné zdroje by nebyly životaschopné bez masivní státní podpory.
Nadšení z obnovitelných zdrojů tepla „vyprchává“, je nutné upravit stávající směr
A právě rostoucí objem prostředků vynakládaných na obnovitelné zdroje energie začíná být „tématem“ domácnosti (rozumějte „voličů“) nejen v Německu, ale také Rakousku (zde podpora biomasy prudce zvýšila cenu dřeva a objem „dotací“ na tento zdroj energie), Francii, Itálii a Španělsku (ve Španělsku v důsledku rostoucích cen energií vzniká jev nazývaný „energetická chudoba“, kdy si až miliony obyvatel nemohou dovolit dostatek elektrické energie).
Tepelná čerpadla tak na západ od našich hranic nebudeme nacházet čím dál častěji jen u novostaveb rezidenčních budov, ale také u velkých administrativních budov, sportovišť, průmyslových objektů a obchodních center. Již dnes přitom více než 25 % rezidenčních novostaveb využívá tepelná čerpadla jako primární zdroj tepla. Německé domácnosti se již v předstihu začínají řídit nařízením Evropské komise, podle kterého od roku 2021 nebude možné získat na území Evropské unie stavební povolení na nemovitost, která nesplňuje nároky na „minimální energetickou náročnost“.