Energeticky úsporné bydlení

Zlepšení kvality ovzduší a efektivnější hospodaření s energií. To jsou důvody, proč Evropská komise poskytla Ministerstvu životního prostředí 3,4 miliardy korun na druhou vlnu dotací na výměnu kotlů. Pro domácnosti to znamená možnost výhodné výměny zastaralých kotlů na pevná paliva a dalších úspor díky úspornému provozu moderních zařízení.

Celkem 17 miliard korun na energeticky úsporná opatření v bytových domech mimo Prahu „leží“ v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Důvodem jsou zejména složité administrativní požadavky, které nastavuje pro všechny evropské programy také MMR. Ty jsou zvládnutelné městy s investičními odbory a právníky, ne tak výbory společenství vlastníků, které jsou běžnými žadateli. Vláda právě schvaluje zprávu o plnění českého cíle pro zvyšování energetické účinnosti z dílny MPO, která obsahuje obdobné výtky na adresu IROPu, jaké má Šance pro budovy.

Zájem o dotační programy, které podporují zateplování, výměnu kotlů nebo instalaci obnovitelných zdrojů, narůstá. Lidé znají především program Nová zelená úsporám nebo kotlíkové dotace. Ukázal to výzkum, který pro společnost E.ON provedla agentura Ipsos. Kotlíkové dotace letos procházejí další proměnou a na podporu nových kotlů bude připraveno ještě více peněz. Prostředky je možné čerpat i z méně známých evropských titulů.

Netrpělivě očekávané kotlíkové dotace již běží téměř ve všech krajích České republiky. Poměrně velký státní příspěvek můžete získat nejen na tepelné čerpadlo, ale také na kotel spalující uhlí a biomasu. Zástupcem této kategorie je například kotel ENBRA TP-EKO, v němž je možné bez úprav spalovat hnědé uhlí velikosti ořechu i dřevní pelety. Výše dotace může dosáhnout až 75 % pořizovacích nákladů. ENBRA TP-EKO je jediným kotlem na trhu, který lze pořídit v široké škále výkonnostních provedení bez nutnosti jakékoli úpravy kotle při změně paliva.

Již tradičně se 22. let konají v polovině ledna , letos 18. až 21. ledna, na výstavišti černá louka Ostrava, mezinárodní výstavy Infotherma věnované vytápění, úsporám energie a smysluplnému využívání obnovitelných zdrojů. Dělat „topenářskou“ výstavu v horkém létě, v době, kdy lidé spíše vyhledávají stín a zapomněli na starosti a finanční náklady na své vytápění, které patří mezi největší položky v rodinných rozpočtech, by bylo zřejmě neprozřetelné a nepřivedlo by na výstaviště tisíce návštěvníků. To by se pochopitelně nelíbilo ani vystavovatelům.

Nová zelená úsporám a kotlíkové dotace jsou v plném proudu. Možnost získat státní příspěvek na výměnu starých ručně plněných kotlů na tuhá paliva za efektivní a nízkoemisní spotřebiče je výrazným impulsem nečekat a rozhodnout se pro výměnu. Jak je to ale s provozní bezpečností?

Zaplatit za vytápění méně – s tímto požadavkem hledá řešení řada domácností. Průzkum Raiffeisen stavební spořitelny ukázal, že 54 % z nich zaplatí za vytápění více než 24 000 korun ročně. Průměrná částka protopená za jeden rok v rodinných a bytových domech se samozřejmě liší. Nižší náklady na vytápění mají domácnosti žijící v bytech ve velkých městech. Pro třetinu z nich je to ročně 12 000 korun a méně. S účtem v této výši se v rodinných domech setká jen každý osmý obyvatel, převážně z vesnic. S minimálně třemi tisíci měsíčně, tedy 36 000 korun ročně, pak musí počítat až 26 % majitelů rodinných domů, někteří ovšem sáhnou do peněženky až pro dvojnásobek.

Dnešním dnem vstupuje v platnost vyhláška č. 178/2013 Sb. k recyklaci solárních panelů. Ta mimo jiné stanovuje výši recyklačního poplatku za solární panely na 8,50 korun na kilogram. To je o 3 koruny více, než byl původní předpoklad Ministerstva životního prostředí. Kolektivní systém zpětného odběru solárních panelů REMA PV Systém proto iniciuje vznik pracovní skupiny, která bude usilovat o snížení výše stanoveného poplatku.