Energeticky úsporné bydlení

S inteligentním řízením se v našich domovech setkáváme stále častěji. I když si nás získávají především komfortem a pohodlím, který přinášejí, umí nám zaručit i nemalé úspory. Typickou oblastí, které bychom inteligentním systémům řízení svěřit, je vytápění. Dosáhneme tak nejvyšších úspor, a přitom se vším pohodlím.

Strop a podlaha jsou části domu, kterých si je třeba při zateplování všímat alespoň tolik, jako stěn. Teplý vzduch stoupá vzhůru, proto je před jeho nechtěným únikem nutné chránit pomocí stropů a střechy. Také podlahy v přízemí, na rozdíl od těch v mezipatrech, ztrácejí teplo, které uniká do země. To jsou důvody, proč je nezbytné obojí tepelně izolovat.

Na vytápění a ohřev vody ve vyspělých zemích spadá až třetina celkové spotřebované energie. Optimálním řešením, které nabízí mimořádně vysoký výkon a přitom výrazně úspornější a ekologičtější provoz v porovnání s konvenčním plynovým nebo elektrickým vytápěním, jsou moderní tepelná čerpadla. Mezi přednosti patří i snadná instalace a téměř nulová údržba. Mezi několika možnostmi řešení tepelných čerpadel je velmi vyhledávaný typ vzduch-voda.

Zima, nebo horko? Každý člověk se řídí podle svého vlastního hodnocení tepelné pohody a od toho se, pochopitelně, odvíjejí i jeho náklady na energii, spotřebovanou na vytápění. Na rozdíl od některých jiných úsporných opatření, tady v řadě případů můžeme začít šetřit třeba hned a někdy i zcela zdarma. Stačí, když budeme dodržovat některé základní zásady.

Samozřejmě vždy je potřeba vzít do úvahy několik hledisek. Nedá se stanovit jednoznačná odpověď. Záleží na tom, v čem rodina bydlí – domek, panelákový byt, tzn. velikost obytné plochy, dále jak velké jsou tepelné ztráty, jakými palivy rodina topí. Pokud vezmeme jako průměr 4člennou rodinu, obytnou plochu 80–100 m2, tak na ohřev teplé vody potřebujeme 4000–5000 kWh za předpokladu, že vodu ohříváme elektrickým bojlerem. Ostatní spotřeba pro tuto rodinu (světlo, vaření, lednice, myčka atd.) činí cca 3500–4000 kWh.

Strop a podlaha jsou části domu, kterých si je třeba při zateplování všímat alespoň tolik, jako stěn. Teplý vzduch stoupá vzhůru, proto je před jeho nechtěným únikem nutné chránit pomocí stropů a střechy. Také podlahy v přízemí, na rozdíl od těch v mezipatrech, ztrácejí teplo, které uniká do země. To jsou důvody, proč je nezbytné obojí tepelně izolovat. Nápad umístit zdroj tepla do podlahy se uplatňoval už ve starém Římě. Tehdejšímu podlahovému vytápění se říkalo Hypocaust, a fungovalo na principu zdvojené podlahy. Přesněji – podlahu tvořily dvě vrstvy spojené krátkými sloupky. Do prostoru mezi nimi se vháněl horký vzduch z pece, který podlahu ohříval.

Veřejnost se často mylně domnívá, že topení elektřinou je velmi drahé. Opak je však pravdou. Kombinace všech důležitých faktorů vede k výsledku, že elektrické přímotopné vytápění je výhodné. Proč? Pokud vezmeme v potaz pořizovací náklady patří elektrické systémy mezi ty nejméně nákladné, tedy ve srovnání například s tepelným čerpadlem, ale i kondenzačním kotlem na zemní plyn, kotlem na dřevěné pelety či propan apod.

Efektivita solárních setů se nejlépe ukazuje na číslech: Samotný kondenzační kotel, například řady Cerapur uspoří až 25% nákladů oproti „klasickým“ kotlům. Se solárními systémy lze ročně ušetřit až 60 % energie na přípravu teplé vody a až 30 % energie na vytápění. Při stále rostoucích cenách elektřiny a plynu se vyplatí investovat do co nejmenší energetické závislosti. Chytrým řešením je úsporný kondenzační kotel v kombinaci se solárními kolektory.