Rekonstrukce panelového domu do pasivního standardu!
Panelová výstavba se objevuje v mnoha evropských zemích, ale největší rozmach zaznamenala v zemích bývalého východního bloku. Rychlá výstavba domů měla velký ideologický význam. Přípravná fáze výstavby se odehrávala mimo dohled běžných lidí a rychlé budování domů na staveništi bylo vydáváno za úspěch socialismu. Centrální plánování umožňovalo nasazení této technologie bez ohledu na názor obyvatel, což pomohlo vyřešit otázku nedostatku bytů. Z dnešního hlediska by měla komplexní rekonstrukce panelového domu zahrnovat nejen opatření pro snížení energetické náročnosti vytápění, ale měla by řešit i otázku vnitřního prostředí v budovách.
Dosažitelnost pasivního standardu
Běžná rekonstrukce zahrnuje obvykle tyto položky: Zateplení obvodových stěn v kombinaci EPS a MV tl. 120 mm, zateplení stěn lodžií EPS tl. 80 mm, sanace střešního pláště střechou plus EPS tl. 100 mm, výměna oken v bytech i na schodišti Uw=1,1 W/m2K. Oproti tomuto postupu byla zvažována následující varianta: Zateplení obvodových stěn v kombinaci EPS a MV tl. 200 mm, zateplení stěn lodžií šedým EPS tl. 80 mm, sanace střešního pláště střechou plus EPS tl. 170 mm, výměna oken v bytech i na schodišti Uw=1,1 W/m2K, centrální rovnotlaký ventilační systém s rekuperací a případná výměna zdroje tepla a ohřevu vody. Nadstandardní postup s sebou samozřejmě nese i nutnost řešení vzduchotěsnosti objektu a tepelných mostů.
Výsledky a jejich hodnocení do značné míry závisí na metodě hodnocení. Obecně lze konstatovat, že výsledky podle TNI 73 0330 jsou mírně „lepší“ oproti výsledkům podle EN 13 790 v kombinaci s metodikou PHPP (dále jen EN 13 790 + PHPP). Podle TNI lze uvedenou kombinací opatření zlepšit 90 % objektů do pasivního standardu (z hlediska potřeby tepla na vytápění), pokud by byla úspěšně vyřešena otázka vzduchotěsnosti. V opačném případě dosáhne pasivního standardu pouze 55 % objektů. (Podle EN 13 790 +PHPP však většina objektů dosáhne „pouze“ nízkoenergetického standardu).
Důležité je ekonomické hledisko. Běžná rekonstrukce má obvykle při ceně tepla 480 Kč/GJ prostou ekonomickou návratnost v rozsahu 7 – 14 let. Nadstandardní rekonstrukce posunuje tuto návratnost na hranici 10 – 18 let. Pokud je však kombinována se změnou zdroje tepla (instalace tepelného čerpadla), vrací se návratnost na velmi přijatelných 9 – 15 let, což se významně neliší od běžného postupu.
Zveřejněno v rámci spolupráce se společností Ekowatt, více článků a informací naleznete na www.ekowatt.cz





