Nová zelená úsporám hýbe zájmem o energeticky úsporné bydlení | Energeticky úsporné bydlení

Hlavní strana » Článek

Nová zelená úsporám hýbe zájmem o energeticky úsporné bydlení

11. 5. 2014

Zatímco informovanost o výhodách pasivních domů je podle tuzemského Sdružení EPS ČR na poměrně solidní úrovni, stále je jejich počet v České republice zanedbatelný. Zájem rozhýbává Nová zelená úsporám.

Pasivní domy versus cena

Podle odborníků je jich kolem 1 000, několik dalších stovek je ve výstavbě. Ačkoli dobře optimalizované pasivní domy vyjdou maximálně o 15 % dráž oproti těm běžným, cena je většinou právě to, co investory brzdí v rozhodnutí postavit si právě pasivní dům. To má změnit zejména dotační program Nová zelená úsporám určený na snižování energetické náročnosti rodinných domů.

Nižší náklady na energie a zlepšené vnitřní prostředí domu

„Hlavní výhodou pasivního domu oproti klasické novostavbě nebo nezateplené nemovitosti je snížení nákladů na energie, velmi výrazné zlepšení vnitřního prostředí domu a zvýšení hodnoty domu na realitním trhu. Díky současné dotaci vyjdou v některých případech levněji než běžné domy,“ shrnuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR a dodává: „Zvýšení počtu energeticky šetrných domů by mělo být v popředí zájmu nejen vytvářené státní energetické koncepce, ale i samotných majitelů nemovitostí s cílem snížit náklady na energie.“

Co je pasivní dům?

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Zároveň nesmí primární energetická hodnota všech energií bez rozdílu účelu přesáhnout 120 kWh na metr čtvereční obytné plochy za rok. Třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy, kdy při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa (pascal) oproti okolní atmosféře může dojít k infiltraci maximálně 60 procent objemu vzduchu celé budovy za jednu hodinu. První pasivní dům byl v České republice postaven až okolo roku 2001.

Pokud se roční spotřeba tepla na vytápění pohybuje v rozmezí 15 kWh až 50 kWh na metr čtvereční obytné plochy, tak jde podle české normy o nízkoenergetickou budovu. Jestliže je roční potřeba nižší než pět kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie.

Tabulka: Charakteristika pasivních a ostatních šetrných domů, Centrum pasivního domu

Výhody pasivního domu

Základními pilíři pasivního domu jsou zejména dokonalá izolace, kvalitní okna a systém řízeného větrání s využitím rekuperace odpadního tepla v kombinaci s tepelným čerpadlem. „Roční náklady v platbách za energie jsou oproti klasickému rodinnému nezateplenému domu až 4–6krát menší,“ komentuje Zemene. V praxi to znamená, že majitel domů ušetří několik tisíc, které může investovat někam jinam. Ceny všech energií navíc dlouhodobě rostou, což znamená, že i úspory se budou postupem času dále zvyšovat. Výraznou výhodou je mimo jiné i zkrácení topné sezóny. Díky zateplení a řízenému větrání je v domě komfortní klima s příjemnými a stálými teplotami v zimě i v létě. Při řízeném větrání proudí do domu neustále čerstvý vzduch snižující koncentraci oxidu uhličitého, čímž se eliminuje množství vydýchaného vzduchu. Řízené větrání pomáhá také optimalizovat vlhkost, takže v obytných prostorech nedochází ke vzniku plísní či množení bakterií. Zateplení a kvalitní okna pak zajišťují dokonalé odhlučnění domu, což dotváří intimní a útulnou atmosféru. A právě na zateplení Češi nejčastěji vyhledávají pěnový polystyren, kterého se ve stavebnictví využije až 88 % roční spotřeby. „Za 50 let si tento materiál našel řadu příznivců. Nejčastěji se používá jako fasádní izolant,“ říká Pavel Zemene.

Pohled do výstavby rodinných domů v roce 2013

V loňském roce bylo podle ČSÚ postaveno zhruba 12 490 rodinných domů, jen malá část z nich byla pasivních. I proto je pro investory vítané pokračování státního dotačního programu Nová zelená úsporám. Podle Centra pasivního domu přispěl program v první fázi (Zelená úsporám) celkem k výstavbě necelých 700 pasivních domů. V letošním roce se proto očekává, že se jejich počet minimálně zdvojnásobí. „Jedná se spíše o odborný odhad. Přesné počty domů postavené v pasivním standardu zatím nikdo neeviduje,“ dodává Pavel Zemene.

Stát nabízí téměř dvě miliardy korun k výstavbě energeticky šetrných budov Pro zájemce je od 1. dubna nachystáno 1,9 miliardy korun, které ministerstvo životního prostředí připravilo pro tzv. druhou výzvu. Ta skončí vyčerpáním připravených dotací, nejpozději však na konci letošního října. O dotace je možné požádat ve třech oblastech – snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a „efektivní využití zdrojů energie“. Třetí oblast zahrnuje především výměnu kotlů, instalaci tepelných čerpadel či solárních systémů pro ohřev vody. Zájemci o novostavbu v pasivním standardu stejně jako majitelé stávajících domů, kteří chtějí požádat o dotaci na snížení energetické náročnosti svého domu, musí dobře zvážit nejen celkové náklady na projekt, ale například i tloušťku izolačního materiálu. Cílem dotačního programu je dosáhnout u výstavby a rekonstrukcí domů nejnižší energetické šetrnosti a nezávislosti na vnějších zdrojích. Proto je pokračování těchto podpůrných programů výraznou motivací pro zvýšení výstavby domů v energeticky požadovaném standardu.


publikováno: 11. 5. 2014
Štítky: bydlení, dotace, Nová zelená úsporám, úspory energií


Design by Lukáš Svoboda, Code by Karel Koliš
© Energeticky úsporné bydlení 2009+