Nová legislativa již brzy nabude právní moci | Legislativa | Energeticky úsporné bydlení

Ve směrnici 2010/31/EU jsou uvedeny cílové termíny pro jednotlivé kroky jejího naplnění: Do 31. prosince 2018 musí členské státy zajistit, aby nové budovy, jejichž uživateli a vlastníky jsou orgány veřejné moci, byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a ve značné míře využívaly obnovitelné zdroje. Po dalších dvou letech, do 31. prosince 2020, se budou nároky na téměř nulovou spotřebu energie a na významné využití obnovitelných zdrojů energie týkat již všech nových budov. Členské státy směrnice zároveň zavazuje do konce roku 2020 stanovit požadavky na energetickou náročnost pro budovy, kde proběhne rekonstrukce.

V letošním roce bude nová legislativa připravena a představena veřejnosti a návrh zákona projedná Poslanecká sněmovna. V následujícím roce tato nová legislativa nabude právní moci. „Přijaté změny se budou postupně zavádět během osmi let, všichni tak budou mít dostatek času se na ně připravit,“ říká Ing. Jaroslav Maroušek, CSc., jednatel společnosti SEVEn Energy, s. r. o. Za přípravu převedení povinností z evropské směrnice do české legislativy zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které v tomto spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí. Na ministerstvu průmyslu a obchodu se tímto úkolem zabývá nová pracovní skupina vedená Ing. Pavlem Jiráskem. Novelizace vyhlášky o energetické náročnosti budov (148/2007 Sb.) k zákonu o hospodaření energií, což je nejrozsáhlejší část nové legislativy, je již připravována a její první verze prochází prvním kolem připomínek pracovní skupiny. „Při přípravě nové legislativy jsou zohledňovány připomínky podnikatelů − Hospodářská komora je jedním z partnerů v pracovní skupině MPO. Vzhledem ke složitosti problematiky se před mezirezortním připomínkovým řízením očekává ještě několik dalších verzí novelizace této vyhlášky,“ doplňuje Ing. Maroušek.

Směrnice EU bude v českém prostředí zaváděna postupně v jednom či více mezikrocích. Všechny nové budovy budou muset plnit velmi přísné požadavky, dosáhnout vysokého standardu tepelně-technických vlastností včetně nucené výměny vzduchu se zpětným získáváním tepla (rekuperací). „V jak velkém rozsahu bude energie potřebná k provozu takové budovy pokryta z obnovitelných zdrojů, je nyní předmětem diskusí,“ uvedl Ing. Maroušek. Nejasnosti stále panují kolem rekonstrukcí budov. Jde především o to, zda vyhláška určí technologické vlastnosti jednotlivých konstrukčních prvků, nebo zda se bude hodnotit celková energetická náročnost rekonstruované budovy. Během přípravných prací se také stanoví, zda nucená výměna vzduchu s rekuperací bude pro tyto budovy povinná, nebo pouze doporučená.

Při koupi nebo nájmu se zákazník bude moci orientovat podle energetického průkazu budovy, kterým budou vybaveny nové i rekonstruované budovy po celé Evropské unii. Tento průkaz bude obdobou dokladu, který občané České republiky již znají – energetických štítků spotřebičů. V energetickém průkazu budovy jsou obsaženy mj. informace o celkové roční spotřebě energie dodané do budovy, o vyvolané spotřebě prvotních energetických zdrojů a o emisích, výsledek porovnání s tzv. referenční budovou a kvantifikace rozdílu oproti této budově a údaje o tepelně technické kvalitě obálky budovy. Tento energetický průkaz bude nutno předložit nejen v případě nové či rekonstruované budovy, ale také při prodeji nebo pronájmu nemovitosti. Tato povinnost se nebude týkat pouze nemovitostí s celkovou plochou do 50 m2, nebo těch, které jsou využívány jen omezenou dobu v roce (chaty).