Čím se liší pasivní dům od nízkoenergetického? | Energeticky úsporné bydlení

• Hodnoty součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí nesmí překračovat hodnotu 0,15 W.m-2.K-1, u střechy 0,10 W.m-2.K-1, okna mají mít výsledný součinitel prostupu tepla max. ve výši 0,75 W.m-2.K-1. Obvykle jsou zasklená trojsklem, nebo navržena jako špaletová.
• V podlahách na terénu je 300 mm tepelné izolace. Ve stěnách je v závislosti na technologii aplikováno cca 300–400 mm, v střešní konstrukci 500–600 mm tepelné izolace.
• U takto kvalitně zateplených domů začínají hrát mimořádně významnou a pozitivní roli vnitřní tepelné zisky (například svíčka 30 W, žárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W). Další teplo generuje lednička, myčka, pračka, plazmová televize (až 300 W).
• Roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění nepřesahuje 15 kWh/(m2.a).
• Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy pouze systémem nuceného větrání s rekuperací tepla (s účinností vyšší než 75 %) z odváděného vzduchu a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.
• Celková roční měrná potřeba tepla primární energie nemá být vyšší jak 120 kWh/(m2.a). (Primární energie je taková, kterou je třeba uvolnit při energetické přeměně v místě zdroje.)
• Pasivní dům musí být prakticky vzduchotěsný, a to po celou dobu životnosti stavby, celková neprůvzdušnost n50 < 0,6 h-1.
• Experimentální ověření vzduchotěsnosti dle ČSN EN 13829 („Blower–door“ test) se doporučuje vždy provést ještě před úplným dokončením budovy, kdy jsou již osazené výplně otvorů, ale ještě obnažené parozábrany, a tedy možnost opravy. Kontrolní měření dokazující splnění požadovaných parametrů potom provádíme v rámci přejímkového řízení na závěr stavby.
• V pasivním domě je žádoucí používat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče, tím lze snížit spotřebu elektrické energie až o 50 %. To znamená spotřebiče označené na energetickém štítku písmenem „A“.

K poslednímu bodu „desatera“ pro pasivní domy ještě malou úvahu jako názorný příklad. Při splnění výše uvedených požadavků dokážeme při návrhu i realizaci reálně stlačit tepelné ztráty průměrně velkého rodinného domu na 1,5–2,5 kW. Pro srovnání na 1/10–1/15 v případě běžné výstavby. K jejich pokrytí při započítání vnitřních tepelných a solárních zisků nám postačuje v zimním období (kdy je největší rozdíl vnějších a vnitřních teplot) doplňkový zdroj tepla o výkonu cca 1–1,5 kW. Problémem se však stává vnitřní vybavení, které již neovlivní ani projektant, ani stavební firma. A zde nám vzniká výrazný protimluv. Běžný stavebník dokáže vzhledemk standardním požadavkům na současný komfort vybavení (osvětlení, elektrický sporák, plazmová televize, někdy elektro ohřev bazénu, atd…) dosáhnout v protikladu k úsporám v oblasti vytápění a přípravy teplé vody instalovaného výkonu elektrických spotřebičů 25–50 kW (!).

Ing. arch. Josef Smola

Více čtěte v publikaci Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů z nakladatelství Gra­da