„Časovaná bomba z Bruselu“ si zaslouží větší podporu | Energeticky úsporné bydlení

Rozvoj nízkoenergetického stavitelství sníží ceny investic

Leitmotivem živé debaty byla zejména rentabilita výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Podle architekta Aleše Brotánka už existují v ČR první realizace developerských projektů pasivních bytových domů, což svědčí o jejich přitažlivosti pro investice a první z nich je vyprodán i v období hospodářského útlumu, dlouhou dobu před kolaudací. Upozornil také, že s rozvinutím stavebního trhu v oblasti výstavby pasivních budov a následně budov doplněných na nulovou spotřebu energie se výrazně snižují náklady všech komponentů tak, že například v Německu je možné optimalizovaným návrhem dosáhnout realizace bytového domu dokonce o 30 % levnějšího, než je srovnatelný standard Německa.

Chybí dlouhodobá národní energetická strategie

Zástupce firmy Saint-Gobain divize Isover Libor Urbášek připomněl zahraniční zkušenosti, vedle kterých působí přijetí nové evropské energetické filozofie u politické reprezentace i širší veřejnosti velmi vlažně. Svým příspěvkem načal i druhé velké téma debaty – absenci koncepčnosti a dlouhodobější strategie vlády v oblasti energetické efektivnosti a cen energie, která podle jeho slov vyvolává nejistotu u podnikatelů ve stavebnictví a v důsledku brzdí rozvoj celého odvětví. Na potřebě ucelené a dlouhodobé strategie v oblasti energetické náročnosti budov i systému národní certifikace, která by se inspirovala v zahraničí a přitom odpovídala specifickým podmínkám v dané zemi, se pak shodli i další účastníci diskuse – předseda poroty soutěže BEFFA Jiří Hirš z Fakulty stavební VUT v Brně, Soňa Římánková z Fakulty umění a architektury z Technické univerzity v Liberci a rovněž energetický expert Irena Plocková a tajemník poroty soutěže BEFFA Petr Štěpánek, kteří stáli u zrodu úspěšného dotačního programu Zelená úsporám. Z tohoto pohledu může být implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II) důležitým krokem.

Potřeba větší podpory energetických úspor

Jednou z nejvíce palčivých otázek je také podle účastníků diskuse nedostatečná podpora filozofie úspor energie jak ze strany politické reprezentace, tak ze strany širší veřejnosti. Jedním z důvodů je slabá propagace, ale i málo konkrétních informací, které se veřejnosti o tomto tématu dostává. První vlaštovkou, jak filozofii směrnice úspěšně prosazovat v odborné i širší veřejnosti, může být právě soutěž energeticky, architektonicky a konstrukčně výjimečných staveb Building Efficiency Awards.

Zaznělo v diskusi:

• Libor Urbášek, zástupce společnosti Saint-Gobain divize Isover:

„V zahraničních zemích, kde jako skupina Saint-Gobain působíme, se setkáváme s mnohem progresivnějším přístupem vlád, které si samy v souvislosti s implementací směrnice EPBD stanovují dlouhodobé ambiciózní cíle v energetické politice, někdy až do roku 2050. A to je z mého pohledu velmi dobře, protože tím dávají jasný signál trhu, co se bude dít. To, že u nás jasná koncepce zatím neexistuje, není definován její cílový stav, brzdí přípravu celého našeho trhu.“

• Ing. Irena Plocková, energetický expert, bývalá náměstkyně SFŽP pro program Zelená úsporám:

  „Pro investora, který musí vše zaplatit, bude vždy nejdůležitější, kde na to sežene zdroje. Bohužel všechny podpůrné programy, které jsou pro investory motivační, de facto končí v roce 2013, pokud již neskončily dříve. Stavební veřejnost se tedy logicky ptá, kdo nám pomůže, kde na to vzít peníze. Toto pokud se nevyjasní, tak technická odezva bude až na druhém třetím místě.“

„O obecně slabé podpoře a povědomí o energetické náročnosti budov svědčí i fakt, že téměř ani u jednoho inzerátu na prodej nemovitosti u nás se nesetkáte s údaji o roční spotřebě energie na vytápění, natož s uvedením třídy energetické náročnosti. Například ve Švédsku je povinnou součástí při prodeji nemovitosti i zhodnocení její energetické kvality. U nás je sice součástí každé projektové dokumentace průkaz energetické náročnosti, ale nijak dál se už prakticky nevyužívá.“

• akad. arch. Aleš Brotánek, AB ateliér, ČKA:

  „Co se týče nákladů, máme srovnání například s Rakouskem, kde již v segmentu pasivních budov staví dlouhá léta – tam nejprve uváděli dodatečné náklady v řádu 10 až 15 %, před pěti to bylo již 5 až 10 % a dnes se pohybují mezi 3 až 7 %, v době, kdy se tam staví 20 % výstavby v pasivním standardu. Tedy když se rozvine celý sektor, tak i užité technologie se nutně zlevní.“

„Máme tady šanci pro budovy, kterou můžeme využít, anebo ji propást. Už dnes můžeme postavit dům v pasivním standardu téměř za stejné peníze, ale ve kvalitě vnitřního zdravého prostředí neporovnatelného se stávající běžnou výstavbou. Je však třeba si uvědomit, že za pár let se u takového domu zákonitě i kvůli růstu cen energie nepoměrně zvýší hodnota vložené investice.“

• doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., Fakulta stavební VUT Brno, předseda poroty BEFFA:

„Poměr využití obnovitelných zdrojů a energetické spotřeby budovy by mohl být mnohem variabilnější. Jsem spíše pro volnější zadání energetického řešení budov, které se projevuje například ve filozofii výstavby tzv. aktivních domů. Jestliže mám v místě k dispozici dobrý a výkonný zdroj obnovitelné energie, už nemusím klást tak přísné požadavky na tepelně-izolační vlastnosti budovy a opačně.“

• Soňa Římánková, Fakulta umění a architektury, Technická univerzita Liberec; Gardiner & Theobald:

„Hlavní věcí v tomto ohledu je, jak poselství nové evropské směrnice o energetické náročnosti budov předat a vysvětlit celé veřejnosti. Ve Velké Británii jsou v tomto ohledu mnohem dál. Tam je i u neodborné veřejnosti cítit porozumění a nadšení, a to hlavně proto, že tamní vláda se nezříká zodpovědnosti a naopak se hlásí k tomu připravit podmínky tak, aby to nedělala nikomu těžší, což je bohužel případ České republiky.“